"A vedli jsme více než čtyřhodinový rozhovor. Na náměstí přitom stáli lidé, kteří nechápali, co se děje. Mnoho lidí si myslelo, že nás zatkli, vyvedli zadními dveřmi a zavřeli do policejní vazby. Lidé se bouří. Samotné setkání proběhlo dobře. Byl jsem spokojen – úřady nemohly nic namítat. Vždyť u stolu seděl člověk, který byl týden bit – měl zkroucený obličej, modřiny, podlitiny. A to bylo dílo vašich lidí. Říkali: 'My jsme ty rozkazy nedali.' A taky že ne. 'Tak zjistěte, kdo je vydal,' odpověděl jsem. Uvedli jsme fakta o volebních podvodech. Rozhovor se přitvrdil.
Upřímně řečeno, cítil jsem se tehdy v euforii: úřady byly před lidmi ospravedlněny. Oprávněně! A když jsme vyšli ven... Nepamatuji si, jestli tam byl megafon, ale já jsem – jako kdysi Lenin z obrněného vozu – promluvil k davu z verandy krajského výkonného výboru. Řekl jsem jim, co se tam stalo, co říkají úřady. A byl jsem si jistý: vyhráli jsme."
"Byl jsem zadržen v Minsku, chtěli mě obvinit z organizace výbuchu v metru. Byl to pro mě dvojí pocit. Měl jsem strach – protože v této zemi mě mohli zastřelit a v nejlepším případě by někdo po padesáti letech otevřel archivy a zjistil, že jsem nevinný. Na druhou stranu je to legrační. Co jste to za pitomce, co s tím mám společného? To jsem řekl vyšetřovateli: 'Co tady dělám?' 'No jste přece odpůrce úřadů.' 'Ale odpůrce moci je někdo, kdo bojuje o moc. Já o moc nebojuji. Bojuju za lidská práva – za to, aby je jakákoli moc dodržovala. Je mi jedno, jestli je to Lukašenko, Petrenko, Ivanov, Sidorov. Pokud porušují práva, budu proti tomu, ale ne kvůli něčí moci.' 'Ale vy jste z Vitebsku.' 'Je nás tam 360 000. Proč já?' 'Jste voják, sloužil jste u pyrotechniků.' 'No ano, sapéři minují a odminovávají. V zásadě argumentuje logicky.' 'To je pravda,' řekl jsem."
"Nevím, jak to moje tělo vydrželo – někdy podvýživa, tok informací... Pokud mluvíme o začátku mé činnosti, tak to bylo v roce 2003. A na začátku roku 2007 jsem byl vystaven prvním represím ze strany státu. Byl jsem zadržen v půl čtvrté v noci před vchodem do vlastního domu. Vystoupil jsem z auta a zbývalo mi ujít pouhých 15 metrů ke vchodu, ale byl jsem vhozen do sněhu. Obvinili mě z drobného chuligánství – údajně jsem používal sprosté výrazy. Je to vtipné? Tehdy jsem se nesmál. Všechno bylo zorganizováno tak, že zadržení proběhlo v sobotu večer a v neděli byly volby do místních zastupitelstev. Byl jsem koordinátorem pozorování voleb ve Vitebské oblasti. Úřady musely koordinátora v den voleb nějak odstranit."
Pavel Isakovič Levinov (narozen 15. dubna 1961 ve Vitebsku v bývalé BSSR) je běloruský aktivista za lidská práva, veřejný činitel, bývalý voják. Je známý svou činností v Běloruském helsinském výboru a bojem za lidská práva v Bělorusku. Narodil se v bělorusko-židovské rodině, kde judaismus nebyl podporován. Dětství prožil v komunitním centru ve Vitebsku. V mládí rád sportoval a byl členem Komsomolu. Po ukončení technické školy absolvoval povinnou vojenskou službu v ženijním vojsku Sovětské armády (1981–1983), kde bojoval proti šikaně. Po skončení povinné vojenské služby zůstal jako nadpočetný a byl povýšen do hodnosti praporčíka. V roce 1985 odhalil korupční plán na vyslání vojáků do Afghánistánu, který vedl k sebevraždě jednoho z důstojníků. Od roku 2001 působí v Běloruském helsinském výboru. Byl volebním pozorovatelem a hájil práva obětí politických represí. Opakovaně byl zatčen: v roce 2007 za pozorování voleb; v roce 2008 za pokus o zdokumentování domovních prohlídek; v roce 2011 na základě falešného obvinění z organizování teroristického útoku. V roce 2019 přežil pokus o vraždu – byly mu úmyslně poškozeny brzdy v autě. V roce 2020 se účastnil vyjednávání s úřady během protestů. V roce 2021 byl po domovních prohlídkách a hrozbě zatčení nucen emigrovat. Žije v Německu, kde pokračuje ve své práci v oblasti lidských práv.
Jeho manželka Taisia zemřela v roce 2003 při autonehodě.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
